Retsina - jedni ji nenávidí, druzí milují , někomu páchne , jiní jsou nadšení z její vůně a chuti po pryskyřici.

Jak to asi začalo.

Řecké vinařské umění je nejstarší v Evropě a byli to právě Řekové, kteří vše naučili Římany . Ti poté rozšířili své znalosti při svých válečných taženích po celé Evropě.

Retsina sama je známa již z doby přes 3000 lety a proslavila řecké vinařství po celém světě. A jak už to bývá, Retsina vznikla svým způsobem náhodou.Amfory v kterých bylo víno skladováno, bylo potřeba uchránit před přístupem vzduchu. Byla použita pryskyřice, kterou se utěsnily netěsnosti v nádobách s vínem. Aroma pryskyřice však ovlivnila ovlivnila chuť a vůni vína a Retsina byla na světě.

Situace na světovém trhu dnes nahrává spíše tradičním odrůdám jako jsou Chardonnay, Cabernet Sauvignon nebo Pinoty. To ovšem neznamená, že zde není místo pro Retsinu. I řečtí vinaři pochopili, že jediná cesta k úspěchu je cesta kvality, proto je i Retsina čím dál kvalitnější a dá se říci, že si získává nové příznivce a pomalu se zbavuje své nálepky nepříliš kvalitního vína. Dříve nebylo vyjímkou, že se ze špatného vína vyrobila Retsina.  Při její výrobě přitom záleží nejen na kvalitě vína jako základního produktu, ale i na kvalitě pryskyřice. V rámci EU se Řekům podařilo získat pro Retsinu označení víno přírodní, ač by správně měla mít označení víno aromatizované.Dnes se totiž nezískává příchuť pryskyřice klasickým způsobem, naopak se pryskyřice přidává už během kvašení.

Retsina se pije jen tak, s vodou jako vinný střik, mladí si jí zalévají kolou ( česky řečeno Houba s pryskyřicí). Používá se jako aperitiv, hodí se k salátům, rybám a v podstatě je to víno, které zkrátka patří  k řecké kuchyni. V Praze jí můžete koupit např. v obchodě  Olympia v Radhoštské ulici 1, hned vedle Vinohradské třídy v Praze. Na internetu ho najdete na http://www.mediterran.cz/

• Přidat komentář